Peru - Bolívie s Lojzou a Karlem - 5.část

Přelet do města Cuzco proběhl hladce. Hned jsme navštívili místní restauraci, polévka naprosto luxusní plná nudlí, brambor. hovězího a kuřecího masa. Jako další chod byl hovězí plátek s rýži, fakt jsem si pochutnal..

a cena 5 sole - 35 Kč. Vypadá to, že je to jako v Asii. V těchto místních restaurací se stravují všichni jako by doma ani nevařili.

Potom proběhla prohlídka náměstí Plaza de Armas. Obrovské náměstí s několika kostely a jednou katedrálou jenž se skládá ze tři kostelů. Fakt nádherné stavby. Je vidět, že Španělé se v žádné kolonii nechtěli nechat zahanbit.

Obrovské oltáře vyrobené z cedrového dřeva a nakonec pozlacené. Jelikož bylo zakázáno fotit nemá cenu psát něco o sáhodlouhém výkladu, to se musí vidět.

Na náměstí jsou staré koloniální domy s klenbami po celém obvodu.A do toho tisíce turistů. Člověk si připadá jako kdyby byl opravdu na náměstí buď v Itálii nebo ve Španělsku. Okolo města jsou vidět kopce na kterých je stovky domečků což dodává městu naprosto romantický nádech.
Při příchodu na náměstí jsme měli opravdu štěstí. Právě probíhaly průvody - něco jako karneval v Brazílii. Neuvěřitelné množství masek a krojů.

Dnes je 13. 4. 2016.

Dostali jsme parádní pokoj přímo nad hlavní ulicí a jelikož nemáme klasická okna ale jenom skla, která se posunují v hliníkových lištách je výsledek naprosto úžasný. Ne že slyšíte projíždějící auta, která troubí jen tak pro zábavu ale slyšíte i lidi jak si pod okny povídají. O teplotě, která je tu podstatně nižší než venku ani nemluvím :DD Já se asi nevyspím... mám to tak už delší dobu a časovým posunem to u mě nebude :D
Jelikož máme všichni problém se spaním a den začíná okolo 4 ranní,  do deváté,  než se Peru vzbudí k životu jsou rána hodně dlouhá. To je člověk ještě víc unavený z nečinnosti a převalování se v posteli. Úplně jsem zapomněl. Město Cuzco je ve výšce 3399 metrů nad mořem a počet obyvatel asi půl milionu.Je to taková malá indiánská vesnice.
Na dopolední projížďce po okolí Cuzca jsme viděli první památky a hlavně zažili první výškovou aklimatizaci. Srdce vám buší jako zvon a v krku máte knedlík. Přijeli jsme do výšky cca 3800 metrů. Některým se špatně dýchalo a tak došlo k vyrovnání hladin formu slivovice a cigaretky, hned bylo všechno OK :)

Je nepochopitelné jak obrovské kameny a ještě k tomu každý je originál dokázali dostat na  toto místo. Podle našeho průvodce se sem kámen dopravoval 11 km. Já mám rád historii ale takové množství informací, kterým nás průvodce zahrnul nemůžu pojmout. Tady si celkově průvodci potrpí na sáhodlouhé výklady a přitom jako by tancovali. Mluví rukama, nohama a pořád se usmívají, takové místní umění rétoriky.

Okolní hory jsou nádherné a člověk se musí zamyslet co sem koho táhlo aby tady, uprostřed kopců postavil dům.
Sem tam na kopcích vidíte nějakou tu lamu, ovce, osla či dokonce prase. Vesnice jsou z pohledu z okolních kopců naprosto stejné. Všechny domy jsou postaveny z červených cihel, má to svoje kouzlo.
A hlavně všude se buduje a staví tak jako na celém světě.

Po celodenní procházce městem jsme se večer vydali hledal cervezu - hodně těžký úkol ale už jsme to pochopili!

Alkohol je špatný, to je jasné tak proč se s ním ukazovat  - hospody jsou pěkně zašité. V podstatě se jednalo o plechovou střechu kde byl vyzděný záchod.

Pod touto střechou jen pár stolů, židlí, jedna lednice a hlavně JUKE BOX, který byl napojený na TV a pouštěl videoklipy. Paní nám z ledničky nosila láhvové pivo o objemu 1,1 litru a k tomu počet sklenic, kolik je lidí u stolu. To co jsme viděli byla ale velká show. Pán u vedlejšího stolu, opilý jak nezajištěná střela a jeho žena s miminkem cca do půl roku. Oba vesele popíjeli, maminka přitom v klidu kojila a závěr patřil mistrům  Přebalovacím pultem se stal stůl a použitá plenka skončila na stole vedle piva :D
Pěkná tečka na závěr dne.